Rakousko

 
Rakouské Alpy 2005

Rakousko (23.-28.7.2005) - zbylé fotky jsou ve Fotoalbu

23.7.2005
mapa

Sobota

V 5:30 odjíždíme autobusem z Radlic. Půl šesté ráno znamená vstávání v hodně nelidskou hodinu, ale my toho chceme hodně stihnout a hodně vidět, a proto nám vstávání nevadí.

Kolem poledne přijíždíme k prvnímu cíli - do údolí GOSAUtalfl s jezery Vorderer Gosausee a Hinterer Gosausee. K zadnímu jezeru vede 5km cestička s převýšením asi 200m. ohne Krajina je zde notně neutěšená, asi po nějaké vichřici. Kolem vyvrácených stromů pobíhá chlapík s plamenometem a snaží se je zlikvidovat řadou malých ohňů.

U Hinterer Gosausee se občerstvujeme polévkou a domácím krava štrůdlem a zdravíme se s našimi prvními rakouskými kravkami. Už tady je nám jasné, že musíme někde získat kravský zvoneček jako suvenýr.

Zpátky se vracíme stejnou cestou. Honzík neprozřetelně omylem vyhodil svojí flašku na pití. Tato zdánlivě banální událost ještě může významně ovlivnit náš pobyt tady - už máme jen dvě nádoby na pití pro tři lidi!

Odpoledne nás autobus přiváží na ubytování do Ramsau am Dachstein. Ramsau je tvořeno řadou domků a penzionů rozmístěných po okolních kopcích. Náš penzión vypadá útulně nejenom zvenku, ale naštěstí i vevnitř.

penzion penzion

Na večeři si táta zamiloval salát z čínského zelí, který konzumuje každý večer ve velkém množství. Je nám s Honzíkem jasné, že hned jak se vrátíme do Prahy, budeme tímto skvělým zelím zavaleni den co den.

24.7.2005
mapa

Neděle

Autobus nás odváží v 8:30 do centra Ramsau, kostelik které si krátce prohlížíme (tedy zejména jeho kostelík, protože nic jiného v tomto středisku zimních sportů není) a pak vyjíždíme lanovka nehorázně drahou lanovkou (25 €) na DACHSTEIN do výšky něco málo pod 3000m n. m.

V lanovce nás překvapila skupinka snowboardistů. Posléze se ukázalo, že se nejedná o blázny, ale že na Dachsteinu je nejenom sníh, ale i aktivní vlek. Tlustá vrstva ledovcového sněhu asi ještě nějaký ten pátek odolá i vedru +5°C.

ledovec Na ledovci je vyšlapána cesta, po níž se asi po 40 minutách stoupání dostáváme k chatě složitého jména. Na důkaz dobytí cíle se zde fotíme a stejnou cestou se vydáváme zpět k lanovce. Ta nás svezla opět dolů - turistické cesty na Dachsteinu jsou určeny jen pro zdatné horolezce, což my skutečně nejsme.mleko

Při sestupu do Ramsau ochutnáváme v chatě AustriaHutte pravé domácí a přírodní, asi kravské, mléko.

25.7.2005
mapa

Pondělí

Po prohlídce městečka FILZMOOS nás autobus přiváží až k jezírku Almzee. Odtud stoupáme k chatě, cesta která se zdá být docela blízko, přímo nad našima hlavama. Nakonec k ní šplháme půl dne. Sluníčko začalo konečně svítit, ba dokonce docela pálit.

Po překonání převýšení 500m doplňujeme u chaty vodu do lahví a obědváme (konečně jsme se zbavili řízků a došlo na chleba). Přímo proti nám se tyčí Bischof Smutze (2454m).

Druhou půlku dne trávíme prudkým sestupem dolů, po Waltweg. Táta si zamiloval místní kytičky. Dozvídáme se, že jedna z nich, příbuzná azalkám, se jmenuje Alpenrose. Bohužel moc nevíme, jak vypadá azalka, natož která z kytiček je Alpenrose. Pro jistotu táta vyfotil všechny kytky.

Ve Filzmoosu se pokoušíme sehnat kravský zvoneček. Neúspěšně.

kytky kytky kytky kytky


26.7.2005
mapa

Úterý

Čeká nás soutěska Silberkarklamm, lemována množstvím vodopádů. vodopady Dřevěné lávky a schody nám usnadnily překonávání převýšení 200m na pouhých 2 kilometrech. Vstup do soutěsky se samozřejmě platí (asi 2€).

chata Nad soutěskou, u chaty Silberkarhütte, se rozdělujeme - táta s bráchou se vydávají po cestě, která je v mapách zakreslena jako horolezecká, já se vracím stejnou trasou kolem vodopádů. Naštěstí se u autobusu všichni šťastně shledáváme - horolezecká stezka prý byla vcelku normální stezka turistická .

Odpoledne se část slupiny rozhodla strávit na koupališti v Ramsau, my jsme zvolili alternativní program - výstup na horu Rittisberg a pak oklikou sejít přímo k našemu penzionu.

Chvílema se dokonce zdálo, že zabloudíme, ale díky výbornému orientačnímu smyslu táty i Honzíka a také díky mapě místních usedlíků, jsme v pořádku dorazili.

27.7.2005
mapa

Středa

Z města SCHLADMING vyjíždíme lanovkou (10 €) na vrchol PLANAI. Po kochání se krásnými rozhledy do krajiny stoupáme na sousední vrcholek Krahbergzinken. Cestou nikde není žádný stín a sluníčko to do nás dost pere. Nenechali jsme se umořit vedrem a kopcem a vrcholek jsme zdolali.

Stejnou cestou sestupujeme zpátky a lanovkou zpět do Schladmingu. pohary Tady máme dost času na prohlídku města (dvou kostelů a radnice), pohár a shánění kravského zvonečku, které je tentokrát korunováno úspěchem. Po malé úpravě, párání a stříhání jsme ze zvonečku s nevkusnou rakousky kýčovitou šňůrkou vyrobili docela pěkný suvenýr.

Asi dvě hodiny pak odpočíváme, respektive čekáme na autobus, v parku. Čekání je trošku nuda, tak děláme Honzíkovi ostudu :)

ostuda ostuda ostuda ostuda


28.7.2005
mapa

Čtvrtek

Na poslední den máme lanovka naplánovanou malou procházku kolem jezer na hoře TAUPLITZALM (1650m). Na tu nás samozřejmě vytáhla lanovka (asi 10 €) a my se můžeme vydat k jezírku Steirersee.

S dobrým úmyslem ho obejít jsme při hledání zpáteční cesty omylem došli až k nejvzdálenějšímu jezeru Schwarzensee. Tauplitzalm Tauplitzalm Dostalfli jsme trochu strach, že se nestihneme vrátit k autobusu a že budeme muset v Rakousku zůstat nadobro.

Nasazujeme proto ostré zpáteční tempo. Nutno podotknout, že slunce je opravdu hodně přející a stezka vede do kopečka. Cestou potkáváme davy německých turistů…kde se tam najednou vyrojili, to nevíme. Tauplitzalm Nakonec jsme díky rychlochůzi u lanovky včas a ještě stíháme doplnit vypocené tekutiny v jedné z mnoha místních občerstvoven a pojíst výborné suchary se salámem, který to vedro kupodivu přežil.

Autobus odráží v 14:30 směr Čechy a ve 20:30 už vystupujeme na Radlické.

P.S. Cestou jsem ukradla pár tácků, jedna fotka mě dokonce zachycuje při činu. tacek